Otázky o Ježíši Kristu

28.07.2011 20:56

Známý francouzský katolický časopis La Viezveřejnil 50 otázek o Ježíši Kristu spolu s odpověďmi. Vybíráme několik málo z nich.

Uměl Ježíš číst a psát?
Samozřejmě, že ano. Nevíme sice, jestli se to učil jako dítě v synagoze, ale i kdyby ne, tak znalost čtení a psaní vyplývala nepochybně z toho, že byl nejenom člověkem, ale také Bohem. V Novém  zákoně máme dva jasné doklady, že byl gramotný. V nazaretské synagoze předčítal text proroka Izajáše (Lk 4,16n), a když mu přivedli cizoložnou ženu, psal do písku (Jan 8,1–11).

Mluvil Ježíš hebrejsky?
Jako Bůh by samozřejmě byl schopen i tímto jazykem mluvit, ale v kontaktu s lidmi zcela určitě hebrejsky nehovořil. Tento jazyk byl v jeho době už mrtvý, pouze liturgický, používaný jenom kněžími při bohoslužbách v chrámu. Hovorovou řeč izraelského národa představovala tenkrát aramejština, tou Kristus běžně mluvil. Nemůžeme také vyloučit, že někdy užil i řečtiny, protože ta byla tenkrát za římské okupace Palestiny úředním jazykem a také řečí vzdělanců. Řecky mluvili král Herodes Antipas, místodržitel Pontius Pilatus a římští vojáci. Proto s nimi při svém procesu a odsouzení Pán Ježíš možná komunikoval řecky.

Měl Ježíš lidské city?
Určitě. Evangelia píší, že byl laskavý k dětem, rozhněval se, když viděl obchodníky v chrámu, měl soucit s malomocnými, plakal u hrobu svého přítele Lazara a nad budoucí zkázou Jeruzaléma, v Getsemanské zahradě pociťoval strach před svým utrpením. Pouze o jednom se evangelia nezmiňují: že by se Ježíš někdy smál, což samozřejmě neznamená, že to nikdy nedělal. Když se Bůh stal člověkem, přijal se svým lidstvím i přirozené lidské city. Tím se křesťanství liší od pohanské řecké tradice, podle níž je Bůh vzdálený každému lidskému utrpení a cítění.

Byl Ježíš někdy členem sekty esénů?
Nikoliv. Tato debata vznikla r. 1947, kdy byly objeveny v jeskyni palestinského Kumránu u Mrtvého moře papyrové svitky písemností sekty esénů. Podobnost života této skupiny s asketickým životem sv. Jana Křtitele nabízí domněnku, že předchůdce Páně možná někdy členem esénské komunity byl, ale přímé důkazy pro to nemáme. O Ježíši Kristu však můžeme s jistotou říci, že esénem nikdy nebyl. To se nedá chronologicky zařadit do jeho životních dat, jak je předkládají evangelia. Až do svého veřejného vystoupení žil v Nazaretě, potom procházel Palestinou zcela samostatně jako prorok s vlastní naukou. Nikde nemáme ani v Písmu sv., ani v apokryfních spisech zmínku, že by pobýval určitý čas u nějaké jiné náboženské komunity.

Ví se, kdy Ježíš zemřel?
Ano. Evangelia říkají, že to bylo v pátek před židovskou slavností Velikonoc za éry Pontia Piláta. Ten vládl v Palestině jako místodržící v letech 26–36. Starověké křesťanské prameny uvádějí, že datum Velikonoc připadlo tenkrát na 15. den židovskéhom měsíce nisanu. Ježíš byl tedy ukřižován 14. nisanu. Datum Velikonoc bylo pohyblivé. Při přepočtu na náš kalendář přicházejí v úvahu pouze dvě možnosti data ukřižování Pána: buď 3. dubna r. 33, nebo 7. dubna r. 30. Podle věku Ježíšova, jak o něm mluví evangelisté (kolem 30 let), se jeví druhé datum jako pravděpodobnější.

Podle Betendes Gottesvolk

Zpět